HOŘOVICE ve 22.stol.

Přesun nástupiště z kraje doprostřed pro větší uživatelskou vstřícnost a pro čistší vizuální prezentaci

 Síť lanovky pnoucí se nad městem. Tubus stanice minimálně obepíná technologii lanovky a zvednutím uvolňuje prostor pod lanovkou.

Po pokoumání možnosti spojení lanovek a obydlí se dostvám zpět k ČISÉ LANOVCE. Přianá kapacita obydlí by  Hořovic naopak vytvářela ještě větší kolonii k Paraze, ne kterou je dnes. Navíc spojení funkce obydlí a veřejného opravního prostředku není z hlediska ekonomikého úplně vhodný. Při utváření formy jsem se inspiroval hotelem Fouquet´s Barriere.Ten bere fasádu jako pouhou obálku, kterou si vypůjčuje od okolních saveb. Objekt tedy perektně zapadá do kontexu i při použití potřebného půdorysu.   Vybírám tedy typovou budovu a tu plním funkcí lanovky. Přesahující technoloie hmotu prostupuje.   situace    

 

 Nepotřebují Hořovice kromě prokrvení  (okružní lanovkou) také centralizovat obyvatele do  středu města?  Pokud pracujeme s teorií, že k oživení Hořovic potřebujeme nových cca. 5000 obyvatel, je třeba zajistit konzistentnost města (aby vůbec fci. města splňovalo => sdružovat lidi). Protože pokud by například bydleli  v rodinných domech, zabíralo by 5000 lidí cca 1km2, domech panelových by potom 5000 lidí zabíralo 100000m2 (tedy 10x méně). Možné řešení tohoto problému spočívá ve vytvoření "mrakodrapů" v centru města (minimální zabrání plochy přírody)(zahrada možná přežitek, nikdo se o ni nechce starat, stačí tedy byt s dosažitelnou zelení (=>Dražovka)). Vhodnou lokací těchto objektů jsou dopravní uzly => stanice lanovky. Potřebují tedy Hořovice kromě akupunktury (lanovky) také infuzi (mrakodrap)?